Používání Záručních listů (dále jen ZL) samozřejmě není v souladu s Občanským zákoníkem povinné a ZL je dle §620, odst. 3 vystavován jen na žádost kupujícího.

V souladu s §616, odst. 1 a §622, odst. 1 je však poskytovatelem záruky výhradně prodávající organizace,  nikoliv dovozce nebo výrobce (tzn. ani servis), pokud nejsou sami přímo prodávajícím. V tomto smyslu se jedná o ryze dvoustranný vztah – kupující versus prodávající.

Pokud má prodávající organizace smluvně zajištěn záruční servis, může zákazník použít k uplatnění záruky i tento smluvní servis. Prodávající organizace je povinna takovou informaci zákazníkovi poskytnout.

Velcí výrobci zajišťují a organizují síť smluvních autorizovaných servisů pro opravy jimi dodávaných domácích spotřebičů. Obchodní partneři těchto společností mohou svým zákazníkům nabízet služby této servisní sítě pro uplatnění záruky v souladu s obchodní smlouvou uzavřenou s výrobcem (dovozcem).

Jednotlivé servisní organizace této sítě jsou však v dvoustranném smluvním vztahu „kupující versus prodávající“ takzvaně třetí stranou a nelze na ně tedy přenášet povinnosti zajištění záručních oprav automaticky.

Průkazem tohoto práva pro využití smluvní sítě servisních partnerů je řádně vyplněný a potvrzený, platný originální český Záruční list. Pouze s tímto Záručním listem a nákupním dokladem se může koncový zákazník obracet v případě záruční opravy přímo na servisní síť.

Bez platného Záručního listu tedy nelze vyžadovat provádění záručních oprav na výrobcích, s výjimkou výrobků k nimž není Záruční list výrobcem přikládán. Za platný Záruční list nelze považovat jeho kopie, nebo záruční listy v cizím jazyce.

Pokud tedy kterákoliv organizace dováží od české republiky domácí spotřebiče,  je v souladu s citovanými paragrafy Občanského zákoníku povinna zajistit pro své zákazníky záruční servis na svoje náklady.